Dešťovou vodu lze využívat nejen k zavlažování zahrady, ale například i na splachování WC.
Obvyklým zdrojem vody pro domácnost je většinou veřejný vodovod, popřípadě studna. Chcete-li ušetřit a přispět k ekologickému hospodaření s čím dál vzácnějším přírodním zdrojem, a to dešťovou vedou, jsou tu i další možnosti.
Řada výzkumů potvrdila, že kvalita srážkových vod je naprosto dostačující pro celou škálu využití na zahradě i v domácnosti. Pro zavlažování zahrady je dokonce vhodnější než voda z kohoutku, neobsahuje totiž chlor, je chudá na soli a minerály, což je opak tvrdé vody, a tak nedochází k zasolování půdy. Kvalita zachytávané dešťové vody může být ale ovlivněna typem střešní krytiny a polohou nemovitosti (např. u dálnice). U střechy z klasických pálených (keramických) nebo betonových tašek se není čeho obávat. U plechové střechy si dejte pozor na uvolňování staršího nátěru. V případě střechy pokryté asfaltem nebo eternitem nedoporučujeme dešťovou vodu využívat k zalévání záhonů, jelikož se do ní mohou uvolňovat toxické či karcinogenní látky.
Nadzemní či podzemní nádrž?
Dešťovou vodu lze využívat nejen k zavlažování zahrady, ale například i na splachování WC a ve zvláštních případech i praní prádla. Pro tyto účely se dnes téměř výhradně používá podzemní nádrž (jiné použití dotace téměř neumožňuje, protože stanoví max. teplotu a zakazuje přístup světla), která je připojena na oddělený (samostatný) rozvod užitkové vody v domě. Instalace podzemních nádrží ovšem vyžaduje náročnější stavební úpravy na pozemku i v samotném domě. Tyto nádrže pak mohou být napojeny i na systémy automatického zavlažování. Běžný rodinný domek potřebuje k efektivnímu využívání dešťové vody nádrž o objemu zhruba 4 až 6 m3.
Využití dešťové vody - na zálivku, splachování toalet, nebo ...
Systémy pro využití na zálivku a na splachování se ovšem liší. Užitková voda musí mít v domě samostatný okruh, oddělený od pitné. Zároveň je ale třeba doplňovat pitnou vodu do rozvodu užitkové pro případ, že dešťová voda v podzemní nádrži dojde. Lze to řešit např. domácí vodárnou, která pitnou vodu doplňuje přes 15 litrovou oddělovací nádržku s bezpečnostními přelivy. Dle norem musí doplňování splňovat poměrně přísná kritéria, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vodovodního řadu. Pro názornost uveďme příklad sestavy pro využití srážkové vody na splachování toalet a zálivku pro novostavbu s půdorysem střechy kolem 100 m2. Neobejdete se bez filtrační šachty, akumulační nádrže 4,5 m3 s pochozím poklopem, jemného filtru, domácí vodárny s plovoucím sáním. Za předpokladu minimálních nákladů na rozdělení vnitřních rozvodů, jejichž trasy se nebudou příliš lišit od rozvodů pitné vody. Další náklady ovšem představuje výkop, zásypový materiál (štěrk), bezpečnostní přeliv, instalace nádrže, okapových svodů (včetně potrubí), odborná instalace čerpadla a filtrů a expanzní nádoby.
Zájem o využívání srážkové vody je. Nutno však říci, že většina lidí toho ví velmi málo a mnohé překvapilo, že např. využití na splachování WC není vůbec jednoduché a obnáší určité stavební úpravy. Jak pro využití srážkové vody na zálivku, tak ke splachování WC je totiž třeba nejprve vodu před vstupem do podzemní nádrže filtrovat a následně ji čerpat na místo určení. Při využití vody na splachování WC je velmi vhodné použít dodatečný jemný filtr na dočištění vody k zamezení poruch napouštěcích ventilů WC (např. Honeywell Triplex). Pro celoroční využití srážkové vody je třeba zajistit relativně stálou teplotu vody (dotační podmínkou je maximum 16 °C) i její kvalitu. Toho dosáhnete v podzemních nádržích, které v zimě nepromrzají, a v létě se voda příliš neohřívá. Zamezením přístupu světla tak nedochází k růstu řas – voda se „nekazí“.
