Skleněné plochy mají v architektuře schopnost propojovat a chránit zároveň. V projektu Schindlerovy archy v Brněnci získává zasklení od společnosti HELUZ IZOS ještě hlubší význam: stává se vizuálním i symbolickým prvkem, který propojuje paměť místa s jeho novým posláním. Transparentnost skla zde neznamená pouze průhlednost, ale i otevřenost vůči minulosti. Jeho pevnost pak symbol toho, co má být uchováno. Sklo se v tomto návrhu stalo synonymem technické kvality, ale rovněž důležitým prvkem příběhu, který si zaslouží být viděn – doslova i obrazně.
Budova bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci, známá jako Schindlerova archa, se postupně stává symbolem paměti, obnovy a respektu k historii. Muzeum přeživších zde bylo slavnostně otevřeno 10. května 2025, symbolicky k 80. výročí konce druhé světové války. V rámci rozsáhlé rekonstrukce, kterou inicioval Nadační fond Archa rodiny Low-Beer a Oskara Schindlera, se objekt proměňuje v muzeum holocaustu a centrum vzdělávání. Jeho cílem je uchovat autentickou atmosféru místa, kde bylo během druhé světové války zachráněno přes 1200 lidských životů. Součástí této citlivé obnovy je i důraz na kvalitní stavební prvky, které respektují historický charakter budovy, ale zároveň splňují současné nároky na provoz a uživatelský komfort.
Transparentní rozdělení prostoru
Klíčovou roli v rekonstrukci interiéru sehrála skla od společnosti HELUZ IZOS, která definovala designové pojetí i provozní uspořádání budovy. Skleněné tabule tvoří hranici mezi zrekonstruovanou částí objektu, určenou pro expozice a veřejnost, a tou ponechanou v původním stavu jako autentické svědectví doby.
Sklo se ukázalo jako ideálním řešením pro tento záměr: „Primární důvod využití skla byl ten, že jsme prozatím chtěli využít jen část haly a oddělit tuto zónu od zatím nezrekonstruované části. Zároveň jsme ale chtěli zachovat průhled celým objektem,“ přibližuje Milan Šudoma, manažer muzea, a doplňuje, že neméně zásadní bylo přání zachovat výrazné prosvětlení, které objektu zaručují střešní světlíky. „Chtěli jsme docílit co největší optické vzdušnosti, nezavírat prostor nějakým hmotným materiálem,“ doplňuje Milan Šudoma.
