Moderní architektura se stále více otevírá velkým proskleným plochám. Ty ale přinášejí i zásadní technické otázky – jednou z nich je riziko kondenzace a následného vzniku plísní. Tento fenomén není jen estetickým problémem, ale především zdravotním rizikem.
Proč kondenzace vzniká
Pokud povrchová teplota skla klesne pod kritickou mez (13 °C), začne se na něm srážet vlhkost. Nejprve se objevuje na rámech, odkud stéká po skle. V dlouhodobém horizontu vytváří ideální podmínky pro rozvoj plísní. Ty zhoršují kvalitu vzduchu, zatěžují dýchací cesty a podle odborných studií oslabují imunitu – zejména u dětí.
Tepelný komfort – pocitová teplota je klíčová
Kondenzace není jediné mínus skel s nízkou povrchovou teplotou. Ta zároveň snižují komfort bydlení tím, že do interiéru vyzařují nepříjemný chlad. V zimě může být v místnosti nastaveno příjemných 21 °C, ale pokud sedíte u okna s dvojsklem, často vás ovívá studený závan. Povrch takového skla totiž dosahuje jen kolem 10 °C – tělo to vnímá, jako by se nacházelo v prostředí s nižší teplotou, a vy máte potřebu přitopit, i když je vzduch v místnosti dostatečně vyhřátý. Tento klíčový aspekt eliminuje nutnost umisťovat radiátory přímo pod okna a přináší maximální volnost při rozmístění nábytku v interiéru.
Architektonická perspektiva
Pro architekty je zásadní, že čtyřskla otevírají nové možnosti návrhu – velkoformátová okna lze navrhovat i v prostorách, kde je požadavek na vysoký komfort a zdravé prostředí. Odpadá nutnost kompromisů mezi designem a funkčností.
Čtyřskla nejsou pouze dalším krokem v evoluci zasklení. Představují řešení, které chrání zdraví obyvatel, eliminuje riziko plísní a zároveň zajišťuje vysoký tepelný komfort bez zbytečného přetápění.
Projekty, které usilují o dlouhodobou kvalitu a udržitelnost, se bez tohoto typu zasklení v budoucnu neobejdou.
